Monumentální lázeňská budova byla postavena ve stylu raného historismu mezi lety 1864 a 1866 podle projektu architektů L. Rennera, Gustava Haina a Eduarda Labitzkyho za dnešní Mlýnskou kolonádou v lázeňském centru Karlových Varů. Slavnostní otevření nového lázeňského domu, známého jako Lázně III od založení Československa, se uskutečnilo 10. září 1866.
V době svého dokončení poskytovala nová lázeňská budova nejmodernější balneologické procedury a fungovala také jako hudební centrum. Součástí komplexu byly parní lázně, koncertní sál pojmenovaný na počest Antonína Dvořáka, čtyři malé sály a restaurace.
Při rekonstrukci střechy v roce 2002 vypukl v podkroví rozsáhlý požár, který zcela zničil krov nad koncertním sálem. Nákladná rekonstrukce budovy byla dokončena v roce 2004. Budova lázní nadále slouží nejen tradiční lázeňské léčbě doplněné o moderní balneologické procedury, ale také jako významné kulturní a společenské centrum. Koncertní sál Antonína Dvořáka pravidelně hostí například koncerty Karlovarského symfonického orchestru.
Příběh komplexu Windsor, známého pod názvem Lázně III, sahá až do 19. století.
Budova lázní ve stylu anglické novogotiky byla postavena v roce 1866 podle projektu stavitelů L Rennera, Gustava Haina a Eduarda Labitzkyho.
Během druhé světové války byla část přízemí Lázní III přestavěna pro potřeby Imperial City Hospital. Po skončení války byly na budově provedeny pouze drobné údržbářské práce.
V roce 1951 byl v budově Lázní III umístěn Ústřední zdravotní ústav československých lázní a horkých pramenů a v letech 1956 až 1959 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy.
Lázně III jsou dnes chráněny zákonem pro svůj strukturální, historický a kulturní význam.
V letech 2013 až 2014 prošel komplex Windsor kompletní rekonstrukcí.
